Přihlaste se k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru newsletteru FCA Press a budete dostávat aktuální informace o všech novinkách

06 kvě 2020

Storie Alfa Romeo“ Třetí část: 6C 2500 Villa d’Este – nejelegantnější automobil

Storie Alfa Romeo“ Třetí část: 6C 2500 Villa d’Este – nejelegantnější automobil
  • Alfa Romeo byla ve světě automobilů měřítkem před i po druhé světové válce. To si ovšem vyžádalo přechod od mistrovského dílenského přístupu k modernější průmyslové organizaci.
  • Model 6C Villa d’Este byl zcela bezpochyby průkopníkem v oblasti elegance, technických inovací, výkonu i prestiže.
  • Model 6C Villa d’Este vyzařoval doslova neuvěřitelnou auru, která přilákala řadu velkých osobností včetně amerického herce Tyrona Powera, Evitu Peronovou, Ritu Hayworthovou, monacké kníže Rainiera III nebo 20letou fotbalovou legendu Valentina Mazzolu, který v roce 1939, v začátcích své kariéry, pracoval v továrně v Portellu.

 

 

Symbol celé éry

Když se na jaře roku 1949 objevil v parku Villa d'Este v italském Cernobbiu model 6C 2500 s karoserií Touring, každému bylo jasné, že hlavní cenu soutěže elegance si odnese právě tento vůz. Jeho originalita a jedinečné tvary byly vskutku ohromující a bylo tak celkem logické, že jeho původní označení doplnil název proslulé soutěže elegance.

Immagine che contiene esterni, edificio, automobile, strada

Descrizione generata automaticamente

Model 6C 2500 Villa d’Este nebyl ale pouze vrcholem krásy. Byl také vrcholným dílem řemeslné, zakázkové výroby automobilů a současně obratem k modernějším výrobním procesům.  

 

Uznávaný inženýr z Trevisa

Vraťme se ale o jedno desetiletí zpět. Když byl v roce 1939 představen model 6C 2500, továrnu v Portellu už šest let vedl inženýr Ugo Gobbato, který do Alfy Romeo přinesl velmi široké znalosti s průmyslovou výrobou.

Immagine che contiene posando, inpiedi, uomo, fotografia

Descrizione generata automaticamente

Gobbato získal inženýrský titul v Německu, řadu let řídil výrobu u Marelliho a také v turínské továrně v Lingottu. Byl také jedním z hlavních tvůrců projektu továrny na kuličková ložiska v Sovětském svazu.

Gobbato byl v dílně vždy jako doma. Se svými týmy si často povídal a snažil se zjistit, jak by bylo možné zlepšit efektivitu výroby. Po svém příchodu do Alfy Romeo se soustředil na studium všeho, co nebylo úplně standardní: vadná strojní zařízení, továrna postrádající harmonii a příliš velký zbytečný pohyb materiálu. Na základě této analýzy zahájil Gobbato proces nápravy. Své metody také vysvětlil ve dvou příručkách vydaných v roce 1932 pod názvem Organizace faktorů výroby. Své teorie se snažil převést do praxe a vytvořit dokonalou syntézu moderního výrobního postupu a tradiční řemeslné pečlivosti, která značku Alfa Romeo do té doby charakterizovala.    

„Efektivnější výroba místo masové produkce“: takový byl cíl, který šířila nová generace mladých inženýrů. Právě s nimi Gobbato implementoval nová pravidla a moderní metody. Jednalo se například o přesně danou hierarchii, jasně vymezené zodpovědnosti a odpovídající finanční ohodnocení.